Když dlouhodobě běží péče o blízkého doma, často se stane, že jeden člověk táhne většinu zátěže. Typicky ten, kdo je „nejblíž“, kdo to „umí“, kdo „má víc času“, nebo kdo se prostě ozval jako první. A pak přijde únava, frustrace a pocit: „Proč jsem v tom sám/sama?“
Říct si o pomoc není slabost. Je to způsob, jak udržet péči o seniora doma dlouhodobě zvládnutelnou.
Proč je tak těžké požádat o pomoc (a proč to není vaše vina)
Pocit viny u pečujících je běžný. Často stojí na těchto myšlenkách:
● „Když požádám, ostatní si budou myslet, že to nezvládám.“
● „Nikdo to neudělá tak dobře jako já.“
● „Nechci nikoho obtěžovat.“
● „Vždyť je to moje máma/táta, je to moje povinnost.“
Jenže u pečování o rodiče doma platí jednoduchá pravda: dlouhodobě to jde jen tehdy, když to není postavené na jednom člověku.
1) Nejprve si ujasněte, o co vlastně žádáte
Mnoho pečujících říká „potřebuju pomoct“, ale rodina neví s čím. Zkuste si napsat dvě krátké věci:
● Co je nutné každý týden (léky, nákup, doprava, hygiena, administrativa)?
● Co je pro vás nejtěžší (čas, únava, emoce, spánek, práce)?
U péče o blízkého doma pomáhá přetavit „pomoct mi“ do konkrétního úkolu. 2) Nežádejte „o pocit“, žádejte o úkol
Špatně:
„Jsem vyčerpaný/á, potřebuju, abyste mi víc pomáhali.“
Líp (konkrétně a měřitelně):
● „Každé úterý prosím zajisti nákup a léky.“
● „V pátek 16–18 prosím přijď na dvě hodiny, ať si odpočinu.“
● „Jednou týdně prosím vyřiď telefony na úřady a doktory.“
● „Každý druhý víkend prosím vezmi tátu na procházku.“
Taková žádost je pro rodinu srozumitelná a dá se splnit.
3) Používejte větu, která neútočí
Funguje struktura:
1. fakt (bez hodnocení),
2. dopad,
3. konkrétní žádost.
Například:
„Poslední tři týdny jsem u táty každý den. Jsem už hodně unavený/á a začínám to nezvládat. Potřebuju, abys mi prosím ve čtvrtek 16–18 tátu pohlídal/a.“
U péče o seniora doma je důležité nevést rozhovor jako obžalobu, ale jako nastavování systému.
4) Předem si nastavte hranice (a tím sundáte vinu) Vina často vzniká z toho, že se bojíte konfliktu. Pomůže si říct:
● „Nežádám o dokonalost, žádám o pravidelnost.“
● „Když nepomůžete vy, budu muset zapojit službu.“
● „Nejsem jediný/á, kdo má odpovědnost.“
Tohle není manipulace. To je realita. Péče o blízkého doma je práce, ne „přirozený stav“.
5) Když rodina nepomáhá, nehrajte “kdo se víc snaží”. Hledejte řešení
Někdy rodina nepomůže, i když požádáte správně. Důvody mohou být různé: strach, popírání, vlastní zátěž, nezájem, konflikty z minulosti. V tu chvíli má smysl přejít z „přesvědčování“ na praktický plán:
● co zvládnu já,
● co nejde bez pomoci,
● co řeším službou.
Tady často dává smysl odlehčovací služba / respitní péče nebo terénní odlehčovací služba u vás doma / v domácnosti, aby péče nebyla postavená jen na vás.
6) Jak se zbavit pocitu viny: tři věty, které si opakovat
● „Odpočinek není luxus, je to součást péče.“
● „Když se zhroutím, nepomůžu nikomu.“
● „Pomoc není selhání, je to strategie.“
U pečování o rodiče doma je největší past v tom, že pečující se snaží být hrdina. Jenže cílem není hrdinství. Cílem je udržitelnost.
7) Pokud je to citlivé: zapojte třetí stranu
Když jsou v rodině staré křivdy nebo „nikdo nechce být ten špatný“, hodně pomůže neutrální osoba:
● sociální pracovník,
● poradce,
● někdo z terénní služby.
Tady pomáhá poradenství pro pečující a sociální poradenství pro pečující: společně pojmenujete situaci, možnosti a nastavíte realistický plán, který rodina snáz přijme.
8) Nezapomeňte: prosit o pomoc není prosit o laskavost
Je to organizace péče. Stejně jako když firma dělí práci v týmu.
U péče o seniora doma je „tým“ rodina + služby + systém podpory. A vy jste jeho koordinátor, ne oběť.
CTA: Ozvěte se, pomůžeme vám to nastavit konkrétně
Pokud řešíte péči o blízkého doma a nedaří se vám zapojit rodinu bez pocitu viny, ozvěte se nám. V rámci poradenství pro pečující s vámi projdeme vaši situaci, pomůžeme připravit konkrétní žádosti a nastavit plán, který bude dlouhodobě únosný. A pokud potřebujete rychle získat čas a oddech, můžeme domluvit i odlehčovací službu / respitní péči nebo terénní odlehčovací službu u vás doma / v domácnosti (dle kapacity a oblasti).
Tel.: 704 810 525 ● Email: socprac.socius@email.cz