Jak být oporou osobě, o kterou pečuji
Péče o člověka, který je vážně nemocný, patří k náročným životním situacím a klade na pečujícího velké nároky. Přesto může být toto období – navzdory únavě, strachu i bolesti – časem blízkosti a okamžiků, ke kterým se pečující později vrací s vděčností.
Ocitli jste se v situaci, kdy pečujete o blízkého poprvé? Nejste si jisti, co by mohl potřebovat a kladete si otázku, co byste mohli udělat lépe? Někdy možná nerozumíte všem jeho reakcím a projevům. I Váš blízký může cítit obdobné pocity jako Vy – může se cítit vyčerpaný, smutný nebo bezradný a rozhněvaný.
Pokud vás téma zaujalo, ale stále hledáte více odpovědí, neváhejte číst více v našem blogu. Pokud hledáte odpověď na to, jak být nemocnému člověku oporou v každodenních situacích, následujících deset bodů vám může být vodítkem:
- Získejte co nejvíce informací a zůstaňte v kontaktu s odborníky. Ujistěte se, že dobře rozumíte diagnóze, ptejte se na prognózu, možnosti podpůrné léčby, rehabilitace či snížení míry bolesti. Pokud se Vám s lékařem nedaří dobře spolupracovat, nebojte se ho změnit. Vytvořte spolu tým, cílem je dobrá péče o Vašeho blízkého.
- Ptejte se pečovaného na jeho přání. Pozorujte, naslouchejte, Váš blízký je tím nejcennějším zdrojem informací o tom, co skutečně potřebuje. Všímejte si, kdy je spokojený.
- Nikdy pečované osobě nelžete. Váš blízký má ve Vás důvěru, o kterou byste tak mohli přijít.
- Každý potřebuje nějaký čas sám pro sebe – i Váš blízký, o kterého pečujete. Dopřejte mu jej stejně tak, jako byste ho měli dopřát sobě.
- Zajistěte maximální soukromí a intimitu prostředí, aby se Váš blízký mohl cítit co nejvíce důstojně. Při celodenní péči, obzvlášť tehdy, kdy je Váš blízký zcela nesoběstačný, bariéry intimity padají. Váš přístup „nedělat z toho velkou věc a problém“ a třeba i odlehčení situace může pomoci počáteční ostych nebo pocit zahanbení zahnat.
- Nechte svému blízkému prostor, aby mohl sám rozhodovat (například o běžných denních činnostech – čas koupele, oblečení, oblíbené činnosti). Každý člověk potřebuje cítit, že je respektovaný.
- Podporujte ho, aby se měl snahu zapojit do každodenních aktivit. Hledejte aktivity, které by byly příjemné pro vás oba, ptejte se, jaká forma pomoci je pro něj přijatelná a úlevná. Zjišťujte, jak byste mu mohli zapojení do činností usnadnit, co by mu pomohlo.
- Pokoušejte se společně věnovat například poslechu hudby, knihám, luštění křížovek nebo vyprávění humorných příhod, sdělování aktuálního dění, dechovým cvičením.
- Je normální, že se každý občas cítí sklíčený. I Váš blízký. Buďte mu na blízku, možná s Vámi své starosti nebude teď sdílet, ale je důležité, že tady pro něj jste. Neberte si projevy jako odmítání nebo hněv osobně, tyto pocity nejsou pravděpodobně namířeny proti Vám, ale jako reakce na situaci, ve které se musí Váš blízký zorientovat. Nevzdávejte to.
- Učte se od sebe navzájem. Je poučné vnímat situace, které nás všechny jednou čekají.